Na letišti jezdí Zetory

Asi není nikdo, kdo by neznal Letiště Václava Havla Praha. A asi jen málokdo z něj někdy někam neletěl. A obecně známé je to, že kapacita tohoto letiště je v posledních letech vytížena k maximu. Proto všechny jeho složky musí bezchybně fungovat, a to platí i pro středisko údržby letištních ploch.

Když se řekne údržba letištních ploch, každý si asi nejdříve představí široké a několik kilometrů dlouhé ranveje, po nichž se v zimě pohybují výkonné speciální stroje odhrnující sníh a aplikující rozmrazovací postřik. Na středisku údržby jich v pohotovosti a ve vytápěné hale čeká na svoje nasazení celá třicítka, a to v provedení speciálních strojů s pluhy, zametacími kartáči, ofukovačem o záběru 5,5 metru nebo 3,5 metru, vysokokapacitními frézami a automobily s kropícími nástavbami (tyto mají aplikační ramena o záběru 25 metrů pro postřik nutný k rozmrazení ledové vrstvy či k preventivní aplikaci, aby se ledovka nevytvořila).

Parametry těchto strojů odpovídají potřebě vysoké výkonnosti. Úklid vzletové a přistávací dráhy, včetně jednoho výjezdu a nájezdu  se musí stihnout do 30 minut, a to jak mechanický úklid sněhu, tak aplikace rozmrazovacího nebo preventivního postřiku. Speciály pro odstranění sněhu pracují ve třech fázích. Nejprve je sníh odhrnut pomocí radlice, mezi nápravami je uklízená plocha dočištěna válcovým rotačním kartáčem a na závěr ofouknuta proudem vzduchu. Není proto s podivem, že popisované speciály mají hned dva motory, jeden pro pojezd a druhý pro pohon zařízení nástavby. A když je sněhu více, pomůže fréza s výkonem 8 až 10 tun sněhu za hodinu, který dokáže přemístit až 50 m daleko. Jak by ne, když ji pohání výkonný dvanáctiválec.

Ve stínu těchto gigantů stojí menší technika, která je určená pro zimní údržbu obslužných ploch a odbavovacích terminálů (míst, kam se velká technika nedostane) a hlavně též pro údržbu travnatých ploch a ostatní zeleně, která se v areálu letiště nachází. Tyto práce provádí převážně traktory, kterých na ruzyňském letišti používají 15 a třináct z nich má na své kapotě logo Zetor. A na tyto traktory jsem se zajel podívat.

Připraveny do akce

Návštěva letiště má svá pravidla a tak se musím zaregistrovat a projít přes bezpečnostní rám, jako bych měl namířeno do letadla. Tak tomu však není a spolu se svým průvodcem, kterým je Jiří Hannnich z komunikačního oddělení Letiště Praha, vyhlížíme, kdy k nám dorazí manažer údržby letištních ploch Pavel Rejlek. Za chvíli přijíždí žlutá Fabie a my se vydáváme k areálu údržby ploch, který se nachází v jižní části letištního areálu –  tedy v místě, které je známé jako „staré letiště“.

Únor s teplotou okolo 10 ° C, kdy typické zimní práce nejsou třeba a na ty jarní je ještě čas, nám umožňuje vidět většinu traktorů pohromadě. Čekají s nasazenými čelními radlicemi a vzadu nesenými zametacími kartáči, což je klasická verze nářadí pro zimní údržbu. Jedná se většinou o Zetory Proxima různého stáří, některé s věkem přes deset let. Jak říká Pavle Rejlek, traktory vyřazují z provozu až ve věku okolo 12 let, protože jejich motohodinový proběh je počítán ve stovkách hodin za rok a nejsou nijak významně zatěžovány. Specifikem letiště je to, že techniky musí být určitý přebytek, a tak je tomu i u traktorů.

Bez zimního nářadí stojí opodál zánovní Fotrerra 140 CL s hákovým nosičem nástaveb, jeden z trojice traktorů, které byly na letiště prodány před dvěma lety. Jednodušší verze ovládání CL pro práce na letišti plně postačuje, protože provoz probíhá po zpevněných komunikacích, případně zatravněných plochách a tahově náročné práce se těmto traktorům vyhýbají. Je to výhodné i pro obsluhy, které tak nemusejí řešit složité ovládání.

Nové Forterry jdou s trendem, který se v traktorovém parku pražského letiště začíná prosazovat a je jím přechod na výkonnější nářadí a s tím související výkonnější verze traktorů. Stejně tak se začíná prosazovat použití hákových nosičů, jejichž vanové nástavby slouží například pro odvoz sněhu, štěpek a travní hmoty po mulčování v areálu. Tento materiál pak nákladní automobily vyváží na skládky nebo do kompostárny a traktory tak jezdí jen v areálu letiště.

Letištní specifika

A jaké hlavní nářadí traktory používají? Kromě toho pro zimní údržbu, jako jsou pluhy nebo kartáče, jde též o stroje pro údržbu zelených, zejména travnatých ploch. Prim v této činnosti hrají mulčovače různého provedení, a to s horizontální i vertikální osou rotace.

Zajímavé je, že údržba travnatých ploch spočívá v zajištění výšky travního porostu mezi 15 až 25 cm. Proč právě tento rozptyl? Je to kvůli ptákům, kteří na letišti nejsou žádoucí. Při nízkém strništi nalétávají na travnaté plochy dravci, kteří loví hraboše, při vysokém porostu jej ptáci využívají jako úkryt, a to též není žádoucí.

Některé mulčovače jsou vybavené též sběracími koši. Ty se používají při mulčování v těsné blízkosti ranvejí. Jde o to, že letouny s velkým rozpětím křídel mají motory mimo ranvej. Proud vzduchu, který vytvářejí, by tak rozdrcenou hmotu mohl nafoukat na dráhu.

Mimo mulčovačů je používána i technika pro urovnání ploch, pokud by na nich vznikly koleje. Jde o půdní frézu, která je doplněna přísevem trav. A pro vylepšení druhové skladby a utužení travnatých ploch byly nově zakoupeny luční válce doplněné přísevem.

Funkce válců s přísevem je sice stejná jako při použití na loukách a pastvinách, nicméně cíl je trochu odlišný. Zatímco v zemědělství je hlavním cílem přísevu zlepšení druhové skladby a zvýšení výnosů, na letišti je hlavní soudržnost a únosnost travnatých ploch. Pokud by se totiž stalo, že se letadlo neudrží na přistávací dráze a sjede mimo, musí mít okolní povrch určité fyzikální vlastnosti, které způsobí, že se nepropadne příliš hluboko a tím poškodí, ani nesmí klouzat po povrchu, protože pak by se nedostavil zpomalovací účinek této zóny.

Když jsem se díval na robustní mulčovače, které byly určené pro Zetory Proxima, napadlo mne, zda je výkonnostně zvládnou. Pavel Rejlek mne utvrdil v tom, že ano, protože práce na letišti má svá specifika. Jednak se mulčuje na vyšší strniště a dále všechny práce probíhají na rovině, a to je pro výkonové dimenzování hodně důležité.

A jak je to se spolehlivostí a údržbou traktorů? Jak bylo zmíněno v úvodu, traktory nejsou při provozu příliš namáhány, což je jistě i jeden z důvodů dobré spolehlivosti. Běžnou údržbu na středisku zvládají sami, pro řešení složitějších oprav využívají servisu firmy N&N Košátky, která na letiště Zetory prodala.

K novým Forterrám však Pavel Rejlek jednu kritickou připomínku měl. S ohledem na emisní stupeň Stage IV mají totiž jednak systém SCR, s nímž není problém, ale i filtr částic. A protože většina provozu představuje tahově nenáročné práce, filtr se zanáší rychleji než při běžném zemědělském provozu, regenerace jsou častější a při nízké zátěži obtížnější.

Ing. Luboš Stehno, Mechanizace zemědělství 3/2020